
Sri Rama Raksha Stotram
Author: Sage Budha Kaushika
English Transliteration
Om Sri Rama Raksha Stotram
|| śrīrāmarakṣāstotram ||
śrīgaṇeśāya namaḥ |
asya śrīrāmarakṣāstotramantrasya |
budhakauśika ṛṣiḥ |
śrīsītārāmacandro devatā |
anuṣṭup chandaḥ |
sītā śaktiḥ |
śrīmadhanumān kīlakam |
śrīsītārāmacandraprītyarthe jape viniyogaḥ ||
|| atha dhyānam ||
dhyāyedājānubāhuṃ dhṛtaśaradhanuṣaṃ baddhapadmāsanasthaṃ |
pītaṃ vāsovasānaṃ navakamaladalaspardhinetraṃ prasannam ||
vāmāṅkārūḍhasītā mukhakamalamilallocanaṃ nīradābhaṃ |
nānālaṅkāradīptaṃ dadhatamurujaṭāmaṇḍanaṃ rāmacandram ||
|| iti dhyānam ||
caritaṃ raghunāthasya śatakoṭipravistaram |
ekaikamakṣaraṃ puṃsāṃ mahāpātakanāśanam ||1||
dhyātvā nīlotpalaśyāmaṃ rāmaṃ rājīvalocanam |
jānakīlakṣmaṇopetaṃ jaṭāmukuṭamaṇḍitam ||2||
sāsitūṇadhanurbāṇapāṇiṃ naktaṃ carāntakam |
svalīlayā jagattrātumāvirbhūtamajaṃ vibhum ||3||
rāmarakṣāṃ paṭhetprājñaḥ pāpaghnīṃ sarvakāmadām |
śiro me rāghavaḥ pātu bhālaṃ daśarathātmajaḥ ||4||
kausalyeyo dṛśau pātu viśvāmitrapriyaḥ śrutī |
ghrāṇaṃ pātu makhatrātā mukhaṃ saumitrivatsalaḥ ||5||
jihvāṃ vidyānidhiḥ pātu kaṇṭhaṃ bharatavanditaḥ |
skandhau divyāyudhaḥ pātu bhujau bhagneśakārmukaḥ ||6||
karau sītāpatiḥ pātu hṛdayaṃ jāmadagnyajit |
madhyaṃ pātu kharadhvaṃsī nābhiṃ jāmbavadāśrayaḥ ||7||
sugrīveśaḥ kaṭī pātu sakthinī hanumatprabhuḥ |
ūrū raghuttamaḥ pātu rakṣaḥkulavināśakṛt ||8||
jānunī setukṛtpātu jaṅghe daśamukhāntakaḥ |
pādau bibhīṣaṇaśrīdaḥ pātu rāmo'khilaṃ vapuḥ ||9||
etāṃ rāmabalopetāṃ rakṣāṃ yaḥ sukṛtī paṭhet |
sa cirāyuḥ sukhī putrī vijayī vinayī bhavet ||10||
pātālabhūtalavyomacāriṇaśchadmacāriṇaḥ |
na draṣṭumapi śaktāste rakṣitaṃ rāmanāmabhiḥ ||11||
rāmeti rāmabhadreti rāmacandreti vā smaran |
naro na lipyate pāpairbhuktiṃ muktiṃ ca vindati ||12||
jagajjetraikamantreṇa rāmanāmnābhirakṣitam |
yaḥ kaṇṭhe dhārayettasya karasthāḥ sarvasiddhayaḥ ||13||
vajrapañjaranāmedaṃ yo rāmakavacaṃ smaret |
avyāhatājñaḥ sarvatra labhate jayamaṅgalam ||14||
ādiṣṭavān yathā svapne rāmarakṣāmimāṃ haraḥ |
tathā likhitavān prātaḥ prabuddho budhakauśikaḥ ||15||
ārāmaḥ kalpavṛkṣāṇāṃ virāmaḥ sakalāpadām |
abhirāmastrilokānāṃ rāmaḥ śrīmān sa naḥ prabhuḥ ||16||
taruṇau rūpasampannau sukumārau mahābalau |
puṇḍarīkaviśālākṣau cīrakṛṣṇājināmbarau ||17||
phalamūlāśinau dāntau tāpasau brahmacāriṇau |
putrau daśarathasyaitau bhrātarau rāmalakṣmaṇau ||18||
śaraṇyau sarvasattvānāṃ śreṣṭhau sarvadhanuṣmatām |
rakṣaḥkulanihantārau trāyetāṃ no raghuttamau ||19||
āttasajjadhanuṣā viṣuspṛśā vakṣayā śuganiṣaṅgasaṅginau |
rakṣaṇāya mama rāmalakṣmaṇāvagrataḥ pathi sadaiva gacchatām ||20||
sannaddhaḥ kavacī khaḍgī cāpabāṇadharo yuvā |
gacchanmanoratho'smākaṃ rāmaḥ pātu salakṣmaṇaḥ ||21||
rāmo dāśarathiḥ śūro lakṣmaṇānucaro balī |
kākutsthaḥ puruṣaḥ pūrṇaḥ kausalyeyo raghuttamaḥ ||22||
vedāntavedyo yajñeśaḥ purāṇapuruṣottamaḥ |
jānakīvallabhaḥ śrīmānaprameyaparākramaḥ ||23||
ityetāni japennityaṃ madbhaktaḥ śraddhayānvitaḥ |
aśvamedhādhikaṃ puṇyaṃ samprāpnoti na saṃśayaḥ ||24||
rāmaṃ dūrvādalaśyāmaṃ padmākṣaṃ pītavāsasam |
stuvanti nāmabhirdivyairna te saṃsāriṇo naraḥ ||25||
rāmaṃ lakṣmaṇapūrvajaṃ raghuvaraṃ sītāpatiṃ sundaram |
kākutsthaṃ karuṇārṇavaṃ guṇanidhiṃ viprapriyaṃ dhārmikam |
rājendraṃ satyasandhaṃ daśarathatanayaṃ śyāmalaṃ śāntamūrtim |
vande lokābhirāmaṃ raghukulatilakaṃ rāghavaṃ rāvaṇārim ||26||
rāmāya rāmabhadrāya rāmacandrāya vedhase |
raghunāthāya nāthāya sītāyāḥ pataye namaḥ ||27||
śrīrāma rāma raghunandana rāma rāma |
śrīrāma rāma bharatāgraja rāma rāma |
śrīrāma rāma raṇakarkaśa rāma rāma |
śrīrāma rāma śaraṇaṃ bhava rāma rāma ||28||
śrīrāmacandracaraṇau manasā smarāmi |
śrīrāmacandracaraṇau vacasā gṛṇāmi |
śrīrāmacandracaraṇau śirasā namāmi |
śrīrāmacandracaraṇau śaraṇaṃ prapadye ||29||
mātā rāmo matpitā rāmacandraḥ |
svāmī rāmo matsakhā rāmacandraḥ |
sarvasvaṃ me rāmacandro dayāluḥ |
nānyaṃ jāne naiva jāne na jāne ||30||
dakṣiṇe lakṣmaṇo yasya vāme tu janakātmajā |
purato mārutiryasya taṃ vande raghunandanam ||31||
lokābhirāmaṃ raṇaraṅgadhīram |
rājīvanetraṃ raghuvaṃśanātham |
kāruṇyarūpaṃ karuṇākaraṃ tam |
śrīrāmacandraṃ śaraṇaṃ prapadye ||32||
manojavaṃ mārutatulyavegam |
jitendriyaṃ buddhimatāṃ variṣṭham |
vātātmajaṃ vānarayūthamukhyam |
śrīrāmadūtaṃ śaraṇaṃ prapadye ||33||
kūjantaṃ rāma rāmeti madhuraṃ madhurākṣaram |
āruhya kavitāśākhāṃ vande vālmīkikokilam ||34||
āpadāmapahartāraṃ dātāraṃ sarvasampadām |
lokābhirāmaṃ śrīrāmaṃ bhūyo bhūyo namāmyaham ||35||
bharjanaṃ bhavabījānāmarjanaṃ sukhasampadām |
tarjanaṃ yamadūtānāṃ rāma rāmeti garjanam ||36||
rāmo rājamaṇiḥ sadā vijayate rāmaṃ rameśaṃ bhaje |
rāmeṇābhihatā niśācaracamū rāmāya tasmai namaḥ |
rāmānnāsti parāyaṇaṃ parataraṃ rāmasya dāso'smyaham |
rāme cittalayaḥ sadā bhavatu me bho rāma māmuddhara ||37||
rāmaṃ rāmeti rāmeti rame rāme manorame |
sahasranāma tattulyaṃ rāmanāma varānane ||38||
|| iti śrībudhakauśikaviracitaṃ śrīrāmarakṣāstotraṃ sampūrṇam ||
|| śrīsītārāmacandrārpaṇamastu ||Verse-by-Verse Meaning
Tap “Show meaning” under any verse to read its meaning.
ध्यायेदाजानुबाहुं धृतशरधनुषं बद्धपद्मासनस्थं । पीतं वासोवसानं नवकमलदलस्पर्धिनेत्रं प्रसन्नम् ॥
dhyāyedājānubāhuṃ dhṛtaśaradhanuṣaṃ baddhapadmāsanasthaṃ | pītaṃ vāsovasānaṃ navakamaladalaspardhinetraṃ prasannam ||
Show meaningHide meaning
Meditate upon Rama whose arms reach down to His knees, who holds arrow and bow, seated in the lotus posture (padmasana), wearing yellow garments, with eyes that rival the petals of a fresh lotus, and a serene, gracious countenance.
वामाङ्कारूढसीता मुखकमलमिलल्लोचनं नीरदाभं । नानालङ्कारदीप्तं दधतमुरुजटामण्डनं रामचन्द्रम् ॥
vāmāṅkārūḍhasītā mukhakamalamilallocanaṃ nīradābhaṃ | nānālaṅkāradīptaṃ dadhatamurujaṭāmaṇḍanaṃ rāmacandram ||
Show meaningHide meaning
With Sita seated upon His left lap, His eyes fixed upon her lotus face, His complexion the hue of a rain cloud, resplendent with many ornaments and bearing a crown of matted locks (jata) - thus meditate upon Ramachandra.
चरितं रघुनाथस्य शतकोटिप्रविस्तरम् । एकैकमक्षरं पुंसां महापातकनाशनम् ॥१॥
caritaṃ raghunāthasya śatakoṭipravistaram | ekaikamakṣaraṃ puṃsāṃ mahāpātakanāśanam ||1||
Show meaningHide meaning
The life-story of Raghunatha (Rama) extends to a hundred crore verses; even a single syllable of it destroys the greatest sins of men.
ध्यात्वा नीलोत्पलश्यामं रामं राजीवलोचनम् । जानकीलक्ष्मणोपेतं जटामुकुटमण्डितम् ॥२॥
dhyātvā nīlotpalaśyāmaṃ rāmaṃ rājīvalocanam | jānakīlakṣmaṇopetaṃ jaṭāmukuṭamaṇḍitam ||2||
Show meaningHide meaning
Having meditated upon Rama, dark as a blue lotus, lotus-eyed, accompanied by Janaki (Sita) and Lakshmana, adorned with a crown of matted hair...
सासितूणधनुर्बाणपाणिं नक्तं चरान्तकम् । स्वलीलया जगत्त्रातुमाविर्भूतमजं विभुम् ॥३॥
sāsitūṇadhanurbāṇapāṇiṃ naktaṃ carāntakam | svalīlayā jagattrātumāvirbhūtamajaṃ vibhum ||3||
Show meaningHide meaning
...who holds sword, quiver, bow and arrows in hand, the destroyer of the night-wandering demons, the unborn, all-pervading Lord who appeared through His own divine play (lila) to protect the world.
रामरक्षां पठेत्प्राज्ञः पापघ्नीं सर्वकामदाम् । शिरो मे राघवः पातु भालं दशरथात्मजः ॥४॥
rāmarakṣāṃ paṭhetprājñaḥ pāpaghnīṃ sarvakāmadām | śiro me rāghavaḥ pātu bhālaṃ daśarathātmajaḥ ||4||
Show meaningHide meaning
Let the wise recite this Rama Raksha, which destroys sin and grants every desire. May Raghava (Rama) protect my head; may the son of Dasharatha protect my forehead.
कौसल्येयो दृशौ पातु विश्वामित्रप्रियः श्रुती । घ्राणं पातु मखत्राता मुखं सौमित्रिवत्सलः ॥५॥
kausalyeyo dṛśau pātu viśvāmitrapriyaḥ śrutī | ghrāṇaṃ pātu makhatrātā mukhaṃ saumitrivatsalaḥ ||5||
Show meaningHide meaning
May Kausalya's son protect my eyes; may He who is dear to Vishvamitra protect my ears. May the protector of the sacrifice (yajna) protect my nose; may He who is affectionate to Lakshmana (Saumitri) protect my mouth.
जिह्वां विद्यानिधिः पातु कण्ठं भरतवन्दितः । स्कन्धौ दिव्यायुधः पातु भुजौ भग्नेशकार्मुकः ॥६॥
jihvāṃ vidyānidhiḥ pātu kaṇṭhaṃ bharatavanditaḥ | skandhau divyāyudhaḥ pātu bhujau bhagneśakārmukaḥ ||6||
Show meaningHide meaning
May the treasury of knowledge protect my tongue; may He who is bowed to by Bharata protect my throat. May the bearer of divine weapons protect my shoulders; may He who broke Shiva's bow protect my arms.
करौ सीतापतिः पातु हृदयं जामदग्न्यजित् । मध्यं पातु खरध्वंसी नाभिं जाम्बवदाश्रयः ॥७॥
karau sītāpatiḥ pātu hṛdayaṃ jāmadagnyajit | madhyaṃ pātu kharadhvaṃsī nābhiṃ jāmbavadāśrayaḥ ||7||
Show meaningHide meaning
May the husband of Sita protect my hands; may the conqueror of Parashurama (Jamadagnya) protect my heart. May the destroyer of the demon Khara protect my waist; may He who is the refuge of Jambavan protect my navel.
सुग्रीवेशः कटी पातु सक्थिनी हनुमत्प्रभुः । ऊरू रघुत्तमः पातु रक्षःकुलविनाशकृत् ॥८॥
sugrīveśaḥ kaṭī pātu sakthinī hanumatprabhuḥ | ūrū raghuttamaḥ pātu rakṣaḥkulavināśakṛt ||8||
Show meaningHide meaning
May the lord of Sugriva protect my hips; may the master of Hanuman protect my thighs. May the noblest of the Raghu line, the destroyer of the demon race, protect my legs.
जानुनी सेतुकृत्पातु जङ्घे दशमुखान्तकः । पादौ बिभीषणश्रीदः पातु रामोऽखिलं वपुः ॥९॥
jānunī setukṛtpātu jaṅghe daśamukhāntakaḥ | pādau bibhīṣaṇaśrīdaḥ pātu rāmo'khilaṃ vapuḥ ||9||
Show meaningHide meaning
May the builder of the bridge (to Lanka) protect my knees; may the destroyer of the ten-headed one (Ravana) protect my shins. May He who granted prosperity to Bibhishana protect my feet; may Rama protect my entire body.
एतां रामबलोपेतां रक्षां यः सुकृती पठेत् । स चिरायुः सुखी पुत्री विजयी विनयी भवेत् ॥१०॥
etāṃ rāmabalopetāṃ rakṣāṃ yaḥ sukṛtī paṭhet | sa cirāyuḥ sukhī putrī vijayī vinayī bhavet ||10||
Show meaningHide meaning
Whoever with good deeds recites this protective hymn imbued with Rama's power becomes long-lived, happy, blessed with children, victorious, and humble.
पातालभूतलव्योमचारिणश्छद्मचारिणः । न द्रष्टुमपि शक्तास्ते रक्षितं रामनामभिः ॥११॥
pātālabhūtalavyomacāriṇaśchadmacāriṇaḥ | na draṣṭumapi śaktāste rakṣitaṃ rāmanāmabhiḥ ||11||
Show meaningHide meaning
Deceitful beings who roam the netherworld, the earth, or the sky cannot even catch sight of one who is protected by the names of Rama.
रामेति रामभद्रेति रामचन्द्रेति वा स्मरन् । नरो न लिप्यते पापैर्भुक्तिं मुक्तिं च विन्दति ॥१२॥
rāmeti rāmabhadreti rāmacandreti vā smaran | naro na lipyate pāpairbhuktiṃ muktiṃ ca vindati ||12||
Show meaningHide meaning
A person who remembers the names "Rama", "Ramabhadra", or "Ramachandra" is untouched by sin and attains both worldly enjoyment and liberation.
जगज्जेत्रैकमन्त्रेण रामनाम्नाभिरक्षितम् । यः कण्ठे धारयेत्तस्य करस्थाः सर्वसिद्धयः ॥१३॥
jagajjetraikamantreṇa rāmanāmnābhirakṣitam | yaḥ kaṇṭhe dhārayettasya karasthāḥ sarvasiddhayaḥ ||13||
Show meaningHide meaning
One who wears around the neck this hymn - protected by the singular world-conquering mantra of Rama's name - holds all accomplishments (siddhis) in the palm of his hand.
वज्रपञ्जरनामेदं यो रामकवचं स्मरेत् । अव्याहताज्ञः सर्वत्र लभते जयमङ्गलम् ॥१४॥
vajrapañjaranāmedaṃ yo rāmakavacaṃ smaret | avyāhatājñaḥ sarvatra labhate jayamaṅgalam ||14||
Show meaningHide meaning
Whoever remembers this Rama-Kavacha (armour of Rama) known as the "Vajra Panjara" (diamond cage) has his commands unopposed everywhere and attains victory and auspiciousness.
आदिष्टवान् यथा स्वप्ने रामरक्षामिमां हरः । तथा लिखितवान् प्रातः प्रबुद्धो बुधकौशिकः ॥१५॥
ādiṣṭavān yathā svapne rāmarakṣāmimāṃ haraḥ | tathā likhitavān prātaḥ prabuddho budhakauśikaḥ ||15||
Show meaningHide meaning
Just as Lord Shiva instructed this Rama Raksha in a dream, so did Sage Budha Kaushika, upon waking at dawn, write it down.
आरामः कल्पवृक्षाणां विरामः सकलापदाम् । अभिरामस्त्रिलोकानां रामः श्रीमान् स नः प्रभुः ॥१६॥
ārāmaḥ kalpavṛkṣāṇāṃ virāmaḥ sakalāpadām | abhirāmastrilokānāṃ rāmaḥ śrīmān sa naḥ prabhuḥ ||16||
Show meaningHide meaning
He is a garden of wish-fulfilling trees, the ending of all calamities, the delight of the three worlds - that glorious Rama is our Lord.
तरुणौ रूपसम्पन्नौ सुकुमारौ महाबलौ । पुण्डरीकविशालाक्षौ चीरकृष्णाजिनाम्बरौ ॥१७॥
taruṇau rūpasampannau sukumārau mahābalau | puṇḍarīkaviśālākṣau cīrakṛṣṇājināmbarau ||17||
Show meaningHide meaning
The two (Rama and Lakshmana) are youthful, endowed with beauty, tender yet immensely strong, with large lotus-like eyes, clad in bark garments and black antelope skins.
फलमूलाशिनौ दान्तौ तापसौ ब्रह्मचारिणौ । पुत्रौ दशरथस्यैतौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥१८॥
phalamūlāśinau dāntau tāpasau brahmacāriṇau | putrau daśarathasyaitau bhrātarau rāmalakṣmaṇau ||18||
Show meaningHide meaning
Living on fruits and roots, self-controlled, ascetic, and celibate - these two are the sons of Dasharatha, the brothers Rama and Lakshmana.
शरण्यौ सर्वसत्त्वानां श्रेष्ठौ सर्वधनुष्मताम् । रक्षःकुलनिहन्तारौ त्रायेतां नो रघुत्तमौ ॥१९॥
śaraṇyau sarvasattvānāṃ śreṣṭhau sarvadhanuṣmatām | rakṣaḥkulanihantārau trāyetāṃ no raghuttamau ||19||
Show meaningHide meaning
They are the refuge of all beings, the foremost among all archers, the destroyers of the demon race - may these two noblest of the Raghu line protect us.
आत्तसज्जधनुषा विषुस्पृशा वक्षया शुगनिषङ्गसङ्गिनौ । रक्षणाय मम रामलक्ष्मणावग्रतः पथि सदैव गच्छताम् ॥२०॥
āttasajjadhanuṣā viṣuspṛśā vakṣayā śuganiṣaṅgasaṅginau | rakṣaṇāya mama rāmalakṣmaṇāvagrataḥ pathi sadaiva gacchatām ||20||
Show meaningHide meaning
With bows strung and ready, hands touching arrows, quivers filled with inexhaustible shafts fastened at their sides - may Rama and Lakshmana always walk ahead of me on my path for my protection.
सन्नद्धः कवची खड्गी चापबाणधरो युवा । गच्छन्मनोरथोऽस्माकं रामः पातु सलक्ष्मणः ॥२१॥
sannaddhaḥ kavacī khaḍgī cāpabāṇadharo yuvā | gacchanmanoratho'smākaṃ rāmaḥ pātu salakṣmaṇaḥ ||21||
Show meaningHide meaning
Fully armed, wearing armour, bearing sword, bow and arrows, ever youthful and moving as our heart's desire - may Rama, together with Lakshmana, protect us.
रामो दाशरथिः शूरो लक्ष्मणानुचरो बली । काकुत्स्थः पुरुषः पूर्णः कौसल्येयो रघुत्तमः ॥२२॥
rāmo dāśarathiḥ śūro lakṣmaṇānucaro balī | kākutsthaḥ puruṣaḥ pūrṇaḥ kausalyeyo raghuttamaḥ ||22||
Show meaningHide meaning
Rama, son of Dasharatha, is a hero, strong, accompanied by Lakshmana; born in the line of Kakutstha, the complete Purusha (Supreme Being), son of Kausalya, noblest of the Raghus.
वेदान्तवेद्यो यज्ञेशः पुराणपुरुषोत्तमः । जानकीवल्लभः श्रीमानप्रमेयपराक्रमः ॥२३॥
vedāntavedyo yajñeśaḥ purāṇapuruṣottamaḥ | jānakīvallabhaḥ śrīmānaprameyaparākramaḥ ||23||
Show meaningHide meaning
He is known through Vedanta, the lord of sacrifices, the primeval Supreme Person, the beloved of Janaki (Sita), glorious, of immeasurable valour.
इत्येतानि जपेन्नित्यं मद्भक्तः श्रद्धयान्वितः । अश्वमेधाधिकं पुण्यं सम्प्राप्नोति न संशयः ॥२४॥
ityetāni japennityaṃ madbhaktaḥ śraddhayānvitaḥ | aśvamedhādhikaṃ puṇyaṃ samprāpnoti na saṃśayaḥ ||24||
Show meaningHide meaning
My devotee who recites these names daily with faith undoubtedly obtains merit greater than that of performing the Ashvamedha sacrifice.
रामं दूर्वादलश्यामं पद्माक्षं पीतवाससम् । स्तुवन्ति नामभिर्दिव्यैर्न ते संसारिणो नरः ॥२५॥
rāmaṃ dūrvādalaśyāmaṃ padmākṣaṃ pītavāsasam | stuvanti nāmabhirdivyairna te saṃsāriṇo naraḥ ||25||
Show meaningHide meaning
Those who praise Rama - dark as durva grass, lotus-eyed, clad in yellow garments - with His divine names, are no longer bound by worldly existence.
रामं लक्ष्मणपूर्वजं रघुवरं सीतापतिं सुन्दरम् । काकुत्स्थं करुणार्णवं गुणनिधिं विप्रप्रियं धार्मिकम् । राजेन्द्रं सत्यसन्धं दशरथतनयं श्यामलं शान्तमूर्तिम् । वन्दे लोकाभिरामं रघुकुलतिलकं राघवं रावणारिम् ॥२६॥
rāmaṃ lakṣmaṇapūrvajaṃ raghuvaraṃ sītāpatiṃ sundaram | kākutsthaṃ karuṇārṇavaṃ guṇanidhiṃ viprapriyaṃ dhārmikam | rājendraṃ satyasandhaṃ daśarathatanayaṃ śyāmalaṃ śāntamūrtim | vande lokābhirāmaṃ raghukulatilakaṃ rāghavaṃ rāvaṇārim ||26||
Show meaningHide meaning
I bow to Rama - Lakshmana's elder brother, the best of the Raghus, the beautiful husband of Sita; born in Kakutstha's line, an ocean of compassion, treasury of virtues, beloved of Brahmins, righteous; a king among kings, true to his word, son of Dasharatha, dark-hued, of a tranquil form; the delight of the world, the ornament of the Raghu dynasty, and the enemy of Ravana.
रामाय रामभद्राय रामचन्द्राय वेधसे । रघुनाथाय नाथाय सीतायाः पतये नमः ॥२७॥
rāmāya rāmabhadrāya rāmacandrāya vedhase | raghunāthāya nāthāya sītāyāḥ pataye namaḥ ||27||
Show meaningHide meaning
Salutations to Rama, to Ramabhadra, to Ramachandra the creator, to the lord of the Raghus, the protector, the husband of Sita.
श्रीराम राम रघुनन्दन राम राम । श्रीराम राम भरताग्रज राम राम । श्रीराम राम रणकर्कश राम राम । श्रीराम राम शरणं भव राम राम ॥२८॥
śrīrāma rāma raghunandana rāma rāma | śrīrāma rāma bharatāgraja rāma rāma | śrīrāma rāma raṇakarkaśa rāma rāma | śrīrāma rāma śaraṇaṃ bhava rāma rāma ||28||
Show meaningHide meaning
O Shri Rama, Rama, delight of the Raghu line, Rama, Rama; O Shri Rama, Rama, elder brother of Bharata, Rama, Rama; O Shri Rama, Rama, fierce in battle, Rama, Rama; O Shri Rama, Rama, be my refuge, Rama, Rama.
श्रीरामचन्द्रचरणौ मनसा स्मरामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ वचसा गृणामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ शिरसा नमामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ शरणं प्रपद्ये ॥२९॥
śrīrāmacandracaraṇau manasā smarāmi | śrīrāmacandracaraṇau vacasā gṛṇāmi | śrīrāmacandracaraṇau śirasā namāmi | śrīrāmacandracaraṇau śaraṇaṃ prapadye ||29||
Show meaningHide meaning
I remember the feet of Shri Ramachandra in my mind; I praise the feet of Shri Ramachandra with my speech; I bow my head to the feet of Shri Ramachandra; I take refuge at the feet of Shri Ramachandra.
माता रामो मत्पिता रामचन्द्रः । स्वामी रामो मत्सखा रामचन्द्रः । सर्वस्वं मे रामचन्द्रो दयालुः । नान्यं जाने नैव जाने न जाने ॥३०॥
mātā rāmo matpitā rāmacandraḥ | svāmī rāmo matsakhā rāmacandraḥ | sarvasvaṃ me rāmacandro dayāluḥ | nānyaṃ jāne naiva jāne na jāne ||30||
Show meaningHide meaning
Rama is my mother, Ramachandra is my father; Rama is my master, Ramachandra is my friend; the compassionate Ramachandra is my everything - I know none other, I know none other, I know none other.
दक्षिणे लक्ष्मणो यस्य वामे तु जनकात्मजा । पुरतो मारुतिर्यस्य तं वन्दे रघुनन्दनम् ॥३१॥
dakṣiṇe lakṣmaṇo yasya vāme tu janakātmajā | purato mārutiryasya taṃ vande raghunandanam ||31||
Show meaningHide meaning
I bow to that delight of the Raghu line, on whose right stands Lakshmana, on whose left is Janaka's daughter (Sita), and before whom stands Maruti (Hanuman).
लोकाभिरामं रणरङ्गधीरम् । राजीवनेत्रं रघुवंशनाथम् । कारुण्यरूपं करुणाकरं तम् । श्रीरामचन्द्रं शरणं प्रपद्ये ॥३२॥
lokābhirāmaṃ raṇaraṅgadhīram | rājīvanetraṃ raghuvaṃśanātham | kāruṇyarūpaṃ karuṇākaraṃ tam | śrīrāmacandraṃ śaraṇaṃ prapadye ||32||
Show meaningHide meaning
I take refuge in Shri Ramachandra - the delight of the world, steadfast on the battlefield, lotus-eyed, lord of the Raghu dynasty, the very embodiment of compassion, the fount of mercy.
मनोजवं मारुततुल्यवेगम् । जितेन्द्रियं बुद्धिमतां वरिष्ठम् । वातात्मजं वानरयूथमुख्यम् । श्रीरामदूतं शरणं प्रपद्ये ॥३३॥
manojavaṃ mārutatulyavegam | jitendriyaṃ buddhimatāṃ variṣṭham | vātātmajaṃ vānarayūthamukhyam | śrīrāmadūtaṃ śaraṇaṃ prapadye ||33||
Show meaningHide meaning
I take refuge in the messenger of Shri Rama (Hanuman) - swift as the mind, as fast as the wind, master of his senses, foremost among the wise, son of the wind-god, chief of the monkey army.
कूजन्तं राम रामेति मधुरं मधुराक्षरम् । आरुह्य कविताशाखां वन्दे वाल्मीकिकोकिलम् ॥३४॥
kūjantaṃ rāma rāmeti madhuraṃ madhurākṣaram | āruhya kavitāśākhāṃ vande vālmīkikokilam ||34||
Show meaningHide meaning
I salute the cuckoo bird Valmiki, who, perched upon the branch of poetry, sweetly sings the honeyed syllables "Rama, Rama".
आपदामपहर्तारं दातारं सर्वसम्पदाम् । लोकाभिरामं श्रीरामं भूयो भूयो नमाम्यहम् ॥३५॥
āpadāmapahartāraṃ dātāraṃ sarvasampadām | lokābhirāmaṃ śrīrāmaṃ bhūyo bhūyo namāmyaham ||35||
Show meaningHide meaning
I bow again and again to Shri Rama, the remover of calamities, the giver of all prosperity, the delight of the world.
भर्जनं भवबीजानामर्जनं सुखसम्पदाम् । तर्जनं यमदूतानां राम रामेति गर्जनम् ॥३६॥
bharjanaṃ bhavabījānāmarjanaṃ sukhasampadām | tarjanaṃ yamadūtānāṃ rāma rāmeti garjanam ||36||
Show meaningHide meaning
The roar of "Rama, Rama" scorches the very seeds of worldly bondage, earns happiness and prosperity, and terrifies the messengers of Yama (death).
रामो राजमणिः सदा विजयते रामं रमेशं भजे । रामेणाभिहता निशाचरचमू रामाय तस्मै नमः । रामान्नास्ति परायणं परतरं रामस्य दासोऽस्म्यहम् । रामे चित्तलयः सदा भवतु मे भो राम मामुद्धर ॥३७॥
rāmo rājamaṇiḥ sadā vijayate rāmaṃ rameśaṃ bhaje | rāmeṇābhihatā niśācaracamū rāmāya tasmai namaḥ | rāmānnāsti parāyaṇaṃ parataraṃ rāmasya dāso'smyaham | rāme cittalayaḥ sadā bhavatu me bho rāma māmuddhara ||37||
Show meaningHide meaning
Rama, the jewel among kings, is ever victorious; I worship Rama, the lord of Lakshmi (Rameśa). By Rama the army of night-wandering demons was destroyed; salutations to that Rama. There is no refuge higher than Rama; I am the servant of Rama. May my mind always be absorbed in Rama - O Rama, deliver me!
रामं रामेति रामेति रमे रामे मनोरमे । सहस्रनाम तत्तुल्यं रामनाम वरानने ॥३८॥
rāmaṃ rāmeti rāmeti rame rāme manorame | sahasranāma tattulyaṃ rāmanāma varānane ||38||
Show meaningHide meaning
"Rama, Rama, Rama" - in this name I delight, for it is the most enchanting. O fair-faced one, the name "Rama" is equal in merit to reciting the thousand names (of Vishnu).

श्री रामरक्षा स्तोत्रं
रचयिता: ऋषि बुध कौशिक
Sanskrit Lyrics (मूल पाठ)
ॐ श्री रामरक्षा स्तोत्रम्
॥ श्रीरामरक्षास्तोत्रम् ॥
श्रीगणेशाय नमः ।
अस्य श्रीरामरक्षास्तोत्रमन्त्रस्य ।
बुधकौशिक ऋषिः ।
श्रीसीतारामचन्द्रो देवता ।
अनुष्टुप् छन्दः ।
सीता शक्तिः ।
श्रीमद्हनुमान् कीलकम् ।
श्रीसीतारामचन्द्रप्रीत्यर्थे जपे विनियोगः ॥
॥ अथ ध्यानम् ॥
ध्यायेदाजानुबाहुं धृतशरधनुषं बद्धपद्मासनस्थं ।
पीतं वासोवसानं नवकमलदलस्पर्धिनेत्रं प्रसन्नम् ॥
वामाङ्कारूढसीता मुखकमलमिलल्लोचनं नीरदाभं ।
नानालङ्कारदीप्तं दधतमुरुजटामण्डनं रामचन्द्रम् ॥
॥ इति ध्यानम् ॥
चरितं रघुनाथस्य शतकोटिप्रविस्तरम् ।
एकैकमक्षरं पुंसां महापातकनाशनम् ॥१॥
ध्यात्वा नीलोत्पलश्यामं रामं राजीवलोचनम् ।
जानकीलक्ष्मणोपेतं जटामुकुटमण्डितम् ॥२॥
सासितूणधनुर्बाणपाणिं नक्तं चरान्तकम् ।
स्वलीलया जगत्त्रातुमाविर्भूतमजं विभुम् ॥३॥
रामरक्षां पठेत्प्राज्ञः पापघ्नीं सर्वकामदाम् ।
शिरो मे राघवः पातु भालं दशरथात्मजः ॥४॥
कौसल्येयो दृशौ पातु विश्वामित्रप्रियः श्रुती ।
घ्राणं पातु मखत्राता मुखं सौमित्रिवत्सलः ॥५॥
जिह्वां विद्यानिधिः पातु कण्ठं भरतवन्दितः ।
स्कन्धौ दिव्यायुधः पातु भुजौ भग्नेशकार्मुकः ॥६॥
करौ सीतापतिः पातु हृदयं जामदग्न्यजित् ।
मध्यं पातु खरध्वंसी नाभिं जाम्बवदाश्रयः ॥७॥
सुग्रीवेशः कटी पातु सक्थिनी हनुमत्प्रभुः ।
ऊरू रघुत्तमः पातु रक्षःकुलविनाशकृत् ॥८॥
जानुनी सेतुकृत्पातु जङ्घे दशमुखान्तकः ।
पादौ बिभीषणश्रीदः पातु रामोऽखिलं वपुः ॥९॥
एतां रामबलोपेतां रक्षां यः सुकृती पठेत् ।
स चिरायुः सुखी पुत्री विजयी विनयी भवेत् ॥१०॥
पातालभूतलव्योमचारिणश्छद्मचारिणः ।
न द्रष्टुमपि शक्तास्ते रक्षितं रामनामभिः ॥११॥
रामेति रामभद्रेति रामचन्द्रेति वा स्मरन् ।
नरो न लिप्यते पापैर्भुक्तिं मुक्तिं च विन्दति ॥१२॥
जगज्जेत्रैकमन्त्रेण रामनाम्नाभिरक्षितम् ।
यः कण्ठे धारयेत्तस्य करस्थाः सर्वसिद्धयः ॥१३॥
वज्रपञ्जरनामेदं यो रामकवचं स्मरेत् ।
अव्याहताज्ञः सर्वत्र लभते जयमङ्गलम् ॥१४॥
आदिष्टवान् यथा स्वप्ने रामरक्षामिमां हरः ।
तथा लिखितवान् प्रातः प्रबुद्धो बुधकौशिकः ॥१५॥
आरामः कल्पवृक्षाणां विरामः सकलापदाम् ।
अभिरामस्त्रिलोकानां रामः श्रीमान् स नः प्रभुः ॥१६॥
तरुणौ रूपसम्पन्नौ सुकुमारौ महाबलौ ।
पुण्डरीकविशालाक्षौ चीरकृष्णाजिनाम्बरौ ॥१७॥
फलमूलाशिनौ दान्तौ तापसौ ब्रह्मचारिणौ ।
पुत्रौ दशरथस्यैतौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥१८॥
शरण्यौ सर्वसत्त्वानां श्रेष्ठौ सर्वधनुष्मताम् ।
रक्षःकुलनिहन्तारौ त्रायेतां नो रघुत्तमौ ॥१९॥
आत्तसज्जधनुषा विषुस्पृशा वक्षया शुगनिषङ्गसङ्गिनौ ।
रक्षणाय मम रामलक्ष्मणावग्रतः पथि सदैव गच्छताम् ॥२०॥
सन्नद्धः कवची खड्गी चापबाणधरो युवा ।
गच्छन्मनोरथोऽस्माकं रामः पातु सलक्ष्मणः ॥२१॥
रामो दाशरथिः शूरो लक्ष्मणानुचरो बली ।
काकुत्स्थः पुरुषः पूर्णः कौसल्येयो रघुत्तमः ॥२२॥
वेदान्तवेद्यो यज्ञेशः पुराणपुरुषोत्तमः ।
जानकीवल्लभः श्रीमानप्रमेयपराक्रमः ॥२३॥
इत्येतानि जपेन्नित्यं मद्भक्तः श्रद्धयान्वितः ।
अश्वमेधाधिकं पुण्यं सम्प्राप्नोति न संशयः ॥२४॥
रामं दूर्वादलश्यामं पद्माक्षं पीतवाससम् ।
स्तुवन्ति नामभिर्दिव्यैर्न ते संसारिणो नरः ॥२५॥
रामं लक्ष्मणपूर्वजं रघुवरं सीतापतिं सुन्दरम् ।
काकुत्स्थं करुणार्णवं गुणनिधिं विप्रप्रियं धार्मिकम् ।
राजेन्द्रं सत्यसन्धं दशरथतनयं श्यामलं शान्तमूर्तिम् ।
वन्दे लोकाभिरामं रघुकुलतिलकं राघवं रावणारिम् ॥२६॥
रामाय रामभद्राय रामचन्द्राय वेधसे ।
रघुनाथाय नाथाय सीतायाः पतये नमः ॥२७॥
श्रीराम राम रघुनन्दन राम राम ।
श्रीराम राम भरताग्रज राम राम ।
श्रीराम राम रणकर्कश राम राम ।
श्रीराम राम शरणं भव राम राम ॥२८॥
श्रीरामचन्द्रचरणौ मनसा स्मरामि ।
श्रीरामचन्द्रचरणौ वचसा गृणामि ।
श्रीरामचन्द्रचरणौ शिरसा नमामि ।
श्रीरामचन्द्रचरणौ शरणं प्रपद्ये ॥२९॥
माता रामो मत्पिता रामचन्द्रः ।
स्वामी रामो मत्सखा रामचन्द्रः ।
सर्वस्वं मे रामचन्द्रो दयालुः ।
नान्यं जाने नैव जाने न जाने ॥३०॥
दक्षिणे लक्ष्मणो यस्य वामे तु जनकात्मजा ।
पुरतो मारुतिर्यस्य तं वन्दे रघुनन्दनम् ॥३१॥
लोकाभिरामं रणरङ्गधीरम् ।
राजीवनेत्रं रघुवंशनाथम् ।
कारुण्यरूपं करुणाकरं तम् ।
श्रीरामचन्द्रं शरणं प्रपद्ये ॥३२॥
मनोजवं मारुततुल्यवेगम् ।
जितेन्द्रियं बुद्धिमतां वरिष्ठम् ।
वातात्मजं वानरयूथमुख्यम् ।
श्रीरामदूतं शरणं प्रपद्ये ॥३३॥
कूजन्तं राम रामेति मधुरं मधुराक्षरम् ।
आरुह्य कविताशाखां वन्दे वाल्मीकिकोकिलम् ॥३४॥
आपदामपहर्तारं दातारं सर्वसम्पदाम् ।
लोकाभिरामं श्रीरामं भूयो भूयो नमाम्यहम् ॥३५॥
भर्जनं भवबीजानामर्जनं सुखसम्पदाम् ।
तर्जनं यमदूतानां राम रामेति गर्जनम् ॥३६॥
रामो राजमणिः सदा विजयते रामं रमेशं भजे ।
रामेणाभिहता निशाचरचमू रामाय तस्मै नमः ।
रामान्नास्ति परायणं परतरं रामस्य दासोऽस्म्यहम् ।
रामे चित्तलयः सदा भवतु मे भो राम मामुद्धर ॥३७॥
रामं रामेति रामेति रमे रामे मनोरमे ।
सहस्रनाम तत्तुल्यं रामनाम वरानने ॥३८॥
॥ इति श्रीबुधकौशिकविरचितं श्रीरामरक्षास्तोत्रं सम्पूर्णम् ॥
॥ श्रीसीतारामचन्द्रार्पणमस्तु ॥श्लोक अर्थ सहित — श्लोक दर श्लोक
हर श्लोक के नीचे “अर्थ देखें” दबाकर उसका भावार्थ पढ़ें।
ध्यायेदाजानुबाहुं धृतशरधनुषं बद्धपद्मासनस्थं । पीतं वासोवसानं नवकमलदलस्पर्धिनेत्रं प्रसन्नम् ॥
dhyāyedājānubāhuṃ dhṛtaśaradhanuṣaṃ baddhapadmāsanasthaṃ | pītaṃ vāsovasānaṃ navakamaladalaspardhinetraṃ prasannam ||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
भगवान राम का ध्यान करें जिनकी भुजाएँ घुटनों तक लंबी हैं, जो हाथ में धनुष-बाण धारण किए हुए हैं, पद्मासन में बैठे हैं, पीत वस्त्र पहने हैं, जिनके नेत्र नवीन कमल-दल के समान हैं और मुखमंडल पर प्रसन्नता की आभा है।
वामाङ्कारूढसीता मुखकमलमिलल्लोचनं नीरदाभं । नानालङ्कारदीप्तं दधतमुरुजटामण्डनं रामचन्द्रम् ॥
vāmāṅkārūḍhasītā mukhakamalamilallocanaṃ nīradābhaṃ | nānālaṅkāradīptaṃ dadhatamurujaṭāmaṇḍanaṃ rāmacandram ||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जिनके बाएँ अंक में सीता जी विराजमान हैं, जिनकी दृष्टि सीता जी के मुखकमल पर टिकी है, जिनका वर्ण नवीन मेघ के समान श्याम है, जो अनेक आभूषणों से सुशोभित हैं और सिर पर विशाल जटा-मुकुट धारण किए हैं - ऐसे रामचंद्र जी का ध्यान करें।
चरितं रघुनाथस्य शतकोटिप्रविस्तरम् । एकैकमक्षरं पुंसां महापातकनाशनम् ॥१॥
caritaṃ raghunāthasya śatakoṭipravistaram | ekaikamakṣaraṃ puṃsāṃ mahāpātakanāśanam ||1||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
रघुनाथ (श्रीराम) का चरित्र सौ करोड़ श्लोकों में विस्तृत है; उसका एक-एक अक्षर मनुष्यों के महापातकों का नाश करने वाला है।
ध्यात्वा नीलोत्पलश्यामं रामं राजीवलोचनम् । जानकीलक्ष्मणोपेतं जटामुकुटमण्डितम् ॥२॥
dhyātvā nīlotpalaśyāmaṃ rāmaṃ rājīvalocanam | jānakīlakṣmaṇopetaṃ jaṭāmukuṭamaṇḍitam ||2||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
नीले कमल के समान श्याम वर्ण वाले, कमल जैसे नेत्रों वाले, जानकी और लक्ष्मण सहित, जटा-मुकुट से सुशोभित श्रीराम का ध्यान करके...
सासितूणधनुर्बाणपाणिं नक्तं चरान्तकम् । स्वलीलया जगत्त्रातुमाविर्भूतमजं विभुम् ॥३॥
sāsitūṇadhanurbāṇapāṇiṃ naktaṃ carāntakam | svalīlayā jagattrātumāvirbhūtamajaṃ vibhum ||3||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
...जो हाथ में तलवार, तरकश, धनुष-बाण धारण किए रात्रिचर राक्षसों के संहारक हैं, जो अजन्मा और सर्वव्यापी होते हुए भी संसार की रक्षा हेतु अपनी लीला से प्रकट हुए हैं।
रामरक्षां पठेत्प्राज्ञः पापघ्नीं सर्वकामदाम् । शिरो मे राघवः पातु भालं दशरथात्मजः ॥४॥
rāmarakṣāṃ paṭhetprājñaḥ pāpaghnīṃ sarvakāmadām | śiro me rāghavaḥ pātu bhālaṃ daśarathātmajaḥ ||4||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
बुद्धिमान व्यक्ति को यह पापनाशक और सभी कामनाओं को पूर्ण करने वाली रामरक्षा का पाठ करना चाहिए। राघव मेरे सिर की रक्षा करें, दशरथनंदन मेरे मस्तक की रक्षा करें।
कौसल्येयो दृशौ पातु विश्वामित्रप्रियः श्रुती । घ्राणं पातु मखत्राता मुखं सौमित्रिवत्सलः ॥५॥
kausalyeyo dṛśau pātu viśvāmitrapriyaḥ śrutī | ghrāṇaṃ pātu makhatrātā mukhaṃ saumitrivatsalaḥ ||5||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
कौसल्या-पुत्र मेरे नेत्रों की रक्षा करें, विश्वामित्र के प्रिय मेरे कानों की रक्षा करें। यज्ञ के रक्षक मेरी नासिका की रक्षा करें, सौमित्र (लक्ष्मण) के वत्सल मेरे मुख की रक्षा करें।
जिह्वां विद्यानिधिः पातु कण्ठं भरतवन्दितः । स्कन्धौ दिव्यायुधः पातु भुजौ भग्नेशकार्मुकः ॥६॥
jihvāṃ vidyānidhiḥ pātu kaṇṭhaṃ bharatavanditaḥ | skandhau divyāyudhaḥ pātu bhujau bhagneśakārmukaḥ ||6||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
विद्यानिधि मेरी जिह्वा की रक्षा करें, भरत द्वारा वंदित मेरे कंठ की रक्षा करें। दिव्य अस्त्र धारण करने वाले मेरे कंधों की रक्षा करें, शिव-धनुष तोड़ने वाले मेरी भुजाओं की रक्षा करें।
करौ सीतापतिः पातु हृदयं जामदग्न्यजित् । मध्यं पातु खरध्वंसी नाभिं जाम्बवदाश्रयः ॥७॥
karau sītāpatiḥ pātu hṛdayaṃ jāmadagnyajit | madhyaṃ pātu kharadhvaṃsī nābhiṃ jāmbavadāśrayaḥ ||7||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
सीतापति मेरे हाथों की रक्षा करें, परशुराम को जीतने वाले मेरे हृदय की रक्षा करें। खर राक्षस का नाश करने वाले मेरी कमर की रक्षा करें, जाम्बवान के आश्रयदाता मेरी नाभि की रक्षा करें।
सुग्रीवेशः कटी पातु सक्थिनी हनुमत्प्रभुः । ऊरू रघुत्तमः पातु रक्षःकुलविनाशकृत् ॥८॥
sugrīveśaḥ kaṭī pātu sakthinī hanumatprabhuḥ | ūrū raghuttamaḥ pātu rakṣaḥkulavināśakṛt ||8||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
सुग्रीव के स्वामी मेरी कटि की रक्षा करें, हनुमान के प्रभु मेरी जंघाओं की रक्षा करें। रघुकुल में श्रेष्ठ, राक्षसकुल का नाश करने वाले मेरी जांघों की रक्षा करें।
जानुनी सेतुकृत्पातु जङ्घे दशमुखान्तकः । पादौ बिभीषणश्रीदः पातु रामोऽखिलं वपुः ॥९॥
jānunī setukṛtpātu jaṅghe daśamukhāntakaḥ | pādau bibhīṣaṇaśrīdaḥ pātu rāmo'khilaṃ vapuḥ ||9||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
सेतु बनाने वाले मेरे घुटनों की रक्षा करें, दशमुख रावण के संहारक मेरी पिंडलियों की रक्षा करें। विभीषण को ऐश्वर्य देने वाले मेरे पैरों की रक्षा करें, श्रीराम मेरे संपूर्ण शरीर की रक्षा करें।
एतां रामबलोपेतां रक्षां यः सुकृती पठेत् । स चिरायुः सुखी पुत्री विजयी विनयी भवेत् ॥१०॥
etāṃ rāmabalopetāṃ rakṣāṃ yaḥ sukṛtī paṭhet | sa cirāyuḥ sukhī putrī vijayī vinayī bhavet ||10||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जो पुण्यात्मा इस रामबल से युक्त रक्षा-स्तोत्र का पाठ करता है, वह दीर्घायु, सुखी, संतानवान, विजयी और विनम्र होता है।
पातालभूतलव्योमचारिणश्छद्मचारिणः । न द्रष्टुमपि शक्तास्ते रक्षितं रामनामभिः ॥११॥
pātālabhūtalavyomacāriṇaśchadmacāriṇaḥ | na draṣṭumapi śaktāste rakṣitaṃ rāmanāmabhiḥ ||11||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
पाताल, पृथ्वी और आकाश में विचरण करने वाले छद्मवेशधारी (मायावी) प्राणी भी रामनाम से रक्षित व्यक्ति को देख तक नहीं सकते।
रामेति रामभद्रेति रामचन्द्रेति वा स्मरन् । नरो न लिप्यते पापैर्भुक्तिं मुक्तिं च विन्दति ॥१२॥
rāmeti rāmabhadreti rāmacandreti vā smaran | naro na lipyate pāpairbhuktiṃ muktiṃ ca vindati ||12||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
"राम", "रामभद्र" अथवा "रामचंद्र" का स्मरण करने वाला मनुष्य पापों से लिप्त नहीं होता और भुक्ति (भोग) तथा मुक्ति दोनों को प्राप्त करता है।
जगज्जेत्रैकमन्त्रेण रामनाम्नाभिरक्षितम् । यः कण्ठे धारयेत्तस्य करस्थाः सर्वसिद्धयः ॥१३॥
jagajjetraikamantreṇa rāmanāmnābhirakṣitam | yaḥ kaṇṭhe dhārayettasya karasthāḥ sarvasiddhayaḥ ||13||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जगत को जीतने वाले इस एकमात्र रामनाम-मंत्र से सुरक्षित स्तोत्र को जो कंठ में धारण करता है, उसे समस्त सिद्धियाँ स्वतः प्राप्त हो जाती हैं।
वज्रपञ्जरनामेदं यो रामकवचं स्मरेत् । अव्याहताज्ञः सर्वत्र लभते जयमङ्गलम् ॥१४॥
vajrapañjaranāmedaṃ yo rāmakavacaṃ smaret | avyāhatājñaḥ sarvatra labhate jayamaṅgalam ||14||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
"वज्रपंजर" नामक इस रामकवच का जो स्मरण करता है, उसकी आज्ञा सर्वत्र अबाधित रहती है और उसे सर्वत्र विजय व मंगल प्राप्त होता है।
आदिष्टवान् यथा स्वप्ने रामरक्षामिमां हरः । तथा लिखितवान् प्रातः प्रबुद्धो बुधकौशिकः ॥१५॥
ādiṣṭavān yathā svapne rāmarakṣāmimāṃ haraḥ | tathā likhitavān prātaḥ prabuddho budhakauśikaḥ ||15||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जिस प्रकार भगवान शिव ने स्वप्न में यह रामरक्षा बताई, उसी प्रकार प्रातःकाल जागकर बुधकौशिक ऋषि ने इसे लिख डाला।
आरामः कल्पवृक्षाणां विरामः सकलापदाम् । अभिरामस्त्रिलोकानां रामः श्रीमान् स नः प्रभुः ॥१६॥
ārāmaḥ kalpavṛkṣāṇāṃ virāmaḥ sakalāpadām | abhirāmastrilokānāṃ rāmaḥ śrīmān sa naḥ prabhuḥ ||16||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
वे कल्पवृक्षों के उद्यान समान, समस्त विपत्तियों को समाप्त करने वाले, तीनों लोकों के आनंददाता हैं - वे ऐश्वर्यशाली श्रीराम ही हमारे स्वामी हैं।
तरुणौ रूपसम्पन्नौ सुकुमारौ महाबलौ । पुण्डरीकविशालाक्षौ चीरकृष्णाजिनाम्बरौ ॥१७॥
taruṇau rūpasampannau sukumārau mahābalau | puṇḍarīkaviśālākṣau cīrakṛṣṇājināmbarau ||17||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
वे दोनों (राम-लक्ष्मण) युवा, सुंदर, कोमल और अत्यंत बलवान हैं, विशाल कमल-सदृश नेत्रों वाले हैं तथा वल्कल एवं कृष्णमृगचर्म धारण किए हुए हैं।
फलमूलाशिनौ दान्तौ तापसौ ब्रह्मचारिणौ । पुत्रौ दशरथस्यैतौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥१८॥
phalamūlāśinau dāntau tāpasau brahmacāriṇau | putrau daśarathasyaitau bhrātarau rāmalakṣmaṇau ||18||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
फल-मूल खाने वाले, इंद्रियों को वश में रखने वाले, तपस्वी और ब्रह्मचारी - ये दोनों दशरथ के पुत्र, भाई राम और लक्ष्मण हैं।
शरण्यौ सर्वसत्त्वानां श्रेष्ठौ सर्वधनुष्मताम् । रक्षःकुलनिहन्तारौ त्रायेतां नो रघुत्तमौ ॥१९॥
śaraṇyau sarvasattvānāṃ śreṣṭhau sarvadhanuṣmatām | rakṣaḥkulanihantārau trāyetāṃ no raghuttamau ||19||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
वे सभी प्राणियों के शरणदाता, सभी धनुर्धरों में श्रेष्ठ, राक्षसकुल के संहारक हैं - रघुकुल के वे श्रेष्ठ दोनों भाई हमारी रक्षा करें।
आत्तसज्जधनुषा विषुस्पृशा वक्षया शुगनिषङ्गसङ्गिनौ । रक्षणाय मम रामलक्ष्मणावग्रतः पथि सदैव गच्छताम् ॥२०॥
āttasajjadhanuṣā viṣuspṛśā vakṣayā śuganiṣaṅgasaṅginau | rakṣaṇāya mama rāmalakṣmaṇāvagrataḥ pathi sadaiva gacchatām ||20||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
धनुष चढ़ाए, बाण को स्पर्श किए हुए, अक्षय तूणीर लिए हुए - राम और लक्ष्मण मेरी रक्षा हेतु सदैव मेरे मार्ग में आगे-आगे चलें।
सन्नद्धः कवची खड्गी चापबाणधरो युवा । गच्छन्मनोरथोऽस्माकं रामः पातु सलक्ष्मणः ॥२१॥
sannaddhaḥ kavacī khaḍgī cāpabāṇadharo yuvā | gacchanmanoratho'smākaṃ rāmaḥ pātu salakṣmaṇaḥ ||21||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
कवच धारण किए, तलवार लिए, धनुष-बाण धारण करने वाले युवा - हमारी इच्छानुसार चलने वाले श्रीराम लक्ष्मण सहित हमारी रक्षा करें।
रामो दाशरथिः शूरो लक्ष्मणानुचरो बली । काकुत्स्थः पुरुषः पूर्णः कौसल्येयो रघुत्तमः ॥२२॥
rāmo dāśarathiḥ śūro lakṣmaṇānucaro balī | kākutsthaḥ puruṣaḥ pūrṇaḥ kausalyeyo raghuttamaḥ ||22||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
दशरथ के पुत्र श्रीराम शूरवीर हैं, जिनका अनुसरण बलवान लक्ष्मण करते हैं, काकुत्स्थ वंश में जन्मे पूर्ण पुरुष हैं, कौसल्या के पुत्र और रघुकुल में श्रेष्ठ हैं।
वेदान्तवेद्यो यज्ञेशः पुराणपुरुषोत्तमः । जानकीवल्लभः श्रीमानप्रमेयपराक्रमः ॥२३॥
vedāntavedyo yajñeśaḥ purāṇapuruṣottamaḥ | jānakīvallabhaḥ śrīmānaprameyaparākramaḥ ||23||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
वे वेदांत से जानने योग्य, यज्ञों के स्वामी, पुराणों के परम पुरुष, जानकी के प्रिय, ऐश्वर्यशाली और अतुलनीय पराक्रमी हैं।
इत्येतानि जपेन्नित्यं मद्भक्तः श्रद्धयान्वितः । अश्वमेधाधिकं पुण्यं सम्प्राप्नोति न संशयः ॥२४॥
ityetāni japennityaṃ madbhaktaḥ śraddhayānvitaḥ | aśvamedhādhikaṃ puṇyaṃ samprāpnoti na saṃśayaḥ ||24||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जो भक्त श्रद्धापूर्वक इन नामों का नित्य जप करता है, वह निःसंदेह अश्वमेध यज्ञ से भी अधिक पुण्य प्राप्त करता है।
रामं दूर्वादलश्यामं पद्माक्षं पीतवाससम् । स्तुवन्ति नामभिर्दिव्यैर्न ते संसारिणो नरः ॥२५॥
rāmaṃ dūrvādalaśyāmaṃ padmākṣaṃ pītavāsasam | stuvanti nāmabhirdivyairna te saṃsāriṇo naraḥ ||25||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
दूर्वादल के समान श्याम वर्ण, कमल-नेत्र, पीतवस्त्रधारी श्रीराम को जो दिव्य नामों से स्तुति करते हैं, वे संसार-बंधन में नहीं फँसते।
रामं लक्ष्मणपूर्वजं रघुवरं सीतापतिं सुन्दरम् । काकुत्स्थं करुणार्णवं गुणनिधिं विप्रप्रियं धार्मिकम् । राजेन्द्रं सत्यसन्धं दशरथतनयं श्यामलं शान्तमूर्तिम् । वन्दे लोकाभिरामं रघुकुलतिलकं राघवं रावणारिम् ॥२६॥
rāmaṃ lakṣmaṇapūrvajaṃ raghuvaraṃ sītāpatiṃ sundaram | kākutsthaṃ karuṇārṇavaṃ guṇanidhiṃ viprapriyaṃ dhārmikam | rājendraṃ satyasandhaṃ daśarathatanayaṃ śyāmalaṃ śāntamūrtim | vande lokābhirāmaṃ raghukulatilakaṃ rāghavaṃ rāvaṇārim ||26||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
मैं उन श्रीराम को नमन करता हूँ जो लक्ष्मण के बड़े भाई, रघुकुल में श्रेष्ठ, सीता के सुंदर पति हैं; जो काकुत्स्थ वंशी, करुणा के सागर, गुणों के भंडार, ब्राह्मणों के प्रिय और धर्मात्मा हैं; जो राजाओं में श्रेष्ठ, सत्यप्रतिज्ञ, दशरथ-पुत्र, श्याम वर्ण और शांत स्वरूप हैं; जो संसार के आनंददाता, रघुकुल के तिलक, राघव और रावण के शत्रु हैं।
रामाय रामभद्राय रामचन्द्राय वेधसे । रघुनाथाय नाथाय सीतायाः पतये नमः ॥२७॥
rāmāya rāmabhadrāya rāmacandrāya vedhase | raghunāthāya nāthāya sītāyāḥ pataye namaḥ ||27||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
राम को, रामभद्र को, विधाता रामचंद्र को, रघुनाथ को, नाथ को, सीता के पति को नमस्कार है।
श्रीराम राम रघुनन्दन राम राम । श्रीराम राम भरताग्रज राम राम । श्रीराम राम रणकर्कश राम राम । श्रीराम राम शरणं भव राम राम ॥२८॥
śrīrāma rāma raghunandana rāma rāma | śrīrāma rāma bharatāgraja rāma rāma | śrīrāma rāma raṇakarkaśa rāma rāma | śrīrāma rāma śaraṇaṃ bhava rāma rāma ||28||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
हे श्रीराम, राम, रघुनंदन राम-राम; हे श्रीराम, राम, भरत के अग्रज राम-राम; हे श्रीराम, राम, रणकर्कश (युद्ध में प्रचंड) राम-राम; हे श्रीराम, राम, मेरी शरण बनो राम-राम।
श्रीरामचन्द्रचरणौ मनसा स्मरामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ वचसा गृणामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ शिरसा नमामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ शरणं प्रपद्ये ॥२९॥
śrīrāmacandracaraṇau manasā smarāmi | śrīrāmacandracaraṇau vacasā gṛṇāmi | śrīrāmacandracaraṇau śirasā namāmi | śrīrāmacandracaraṇau śaraṇaṃ prapadye ||29||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
मैं श्रीरामचंद्र के चरणों का मन से स्मरण करता हूँ; श्रीरामचंद्र के चरणों का वाणी से गुणगान करता हूँ; श्रीरामचंद्र के चरणों में सिर झुकाकर नमन करता हूँ; श्रीरामचंद्र के चरणों की शरण ग्रहण करता हूँ।
माता रामो मत्पिता रामचन्द्रः । स्वामी रामो मत्सखा रामचन्द्रः । सर्वस्वं मे रामचन्द्रो दयालुः । नान्यं जाने नैव जाने न जाने ॥३०॥
mātā rāmo matpitā rāmacandraḥ | svāmī rāmo matsakhā rāmacandraḥ | sarvasvaṃ me rāmacandro dayāluḥ | nānyaṃ jāne naiva jāne na jāne ||30||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
राम मेरी माता हैं, रामचंद्र मेरे पिता हैं; राम मेरे स्वामी हैं, रामचंद्र मेरे सखा हैं; दयालु रामचंद्र ही मेरा सर्वस्व हैं - मैं उनके अतिरिक्त और किसी को नहीं जानता, नहीं जानता, नहीं जानता।
दक्षिणे लक्ष्मणो यस्य वामे तु जनकात्मजा । पुरतो मारुतिर्यस्य तं वन्दे रघुनन्दनम् ॥३१॥
dakṣiṇe lakṣmaṇo yasya vāme tu janakātmajā | purato mārutiryasya taṃ vande raghunandanam ||31||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जिनके दाहिनी ओर लक्ष्मण, बाईं ओर जनकनंदिनी सीता और आगे हनुमान जी विराजमान रहते हैं, उन रघुनंदन को मैं नमन करता हूँ।
लोकाभिरामं रणरङ्गधीरम् । राजीवनेत्रं रघुवंशनाथम् । कारुण्यरूपं करुणाकरं तम् । श्रीरामचन्द्रं शरणं प्रपद्ये ॥३२॥
lokābhirāmaṃ raṇaraṅgadhīram | rājīvanetraṃ raghuvaṃśanātham | kāruṇyarūpaṃ karuṇākaraṃ tam | śrīrāmacandraṃ śaraṇaṃ prapadye ||32||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
मैं संसार के आनंददाता, रणभूमि में धीर, कमल-नेत्र, रघुवंश के स्वामी, करुणामूर्ति और दया के सागर श्रीरामचंद्र की शरण ग्रहण करता हूँ।
मनोजवं मारुततुल्यवेगम् । जितेन्द्रियं बुद्धिमतां वरिष्ठम् । वातात्मजं वानरयूथमुख्यम् । श्रीरामदूतं शरणं प्रपद्ये ॥३३॥
manojavaṃ mārutatulyavegam | jitendriyaṃ buddhimatāṃ variṣṭham | vātātmajaṃ vānarayūthamukhyam | śrīrāmadūtaṃ śaraṇaṃ prapadye ||33||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
मैं मन के समान वेगवान, वायु के तुल्य गतिशील, जितेंद्रिय, बुद्धिमानों में श्रेष्ठ, वायुपुत्र, वानरसेना के प्रमुख - श्रीराम के दूत हनुमान की शरण ग्रहण करता हूँ।
कूजन्तं राम रामेति मधुरं मधुराक्षरम् । आरुह्य कविताशाखां वन्दे वाल्मीकिकोकिलम् ॥३४॥
kūjantaṃ rāma rāmeti madhuraṃ madhurākṣaram | āruhya kavitāśākhāṃ vande vālmīkikokilam ||34||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
जो मधुर स्वर में "राम-राम" की मीठी बोली बोलती हुई काव्य की शाखा पर विराजमान है, उस वाल्मीकि-कोकिल को मैं नमन करता हूँ।
आपदामपहर्तारं दातारं सर्वसम्पदाम् । लोकाभिरामं श्रीरामं भूयो भूयो नमाम्यहम् ॥३५॥
āpadāmapahartāraṃ dātāraṃ sarvasampadām | lokābhirāmaṃ śrīrāmaṃ bhūyo bhūyo namāmyaham ||35||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
विपत्तियों को हरने वाले, सभी संपदाओं को देने वाले, जगत के आनंददाता श्रीराम को मैं बार-बार नमन करता हूँ।
भर्जनं भवबीजानामर्जनं सुखसम्पदाम् । तर्जनं यमदूतानां राम रामेति गर्जनम् ॥३६॥
bharjanaṃ bhavabījānāmarjanaṃ sukhasampadām | tarjanaṃ yamadūtānāṃ rāma rāmeti garjanam ||36||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
"राम-राम" की गर्जना संसार-बंधन के बीजों को भूनकर नष्ट कर देती है, सुख-संपदा अर्जित कराती है और यमदूतों को भयभीत करती है।
रामो राजमणिः सदा विजयते रामं रमेशं भजे । रामेणाभिहता निशाचरचमू रामाय तस्मै नमः । रामान्नास्ति परायणं परतरं रामस्य दासोऽस्म्यहम् । रामे चित्तलयः सदा भवतु मे भो राम मामुद्धर ॥३७॥
rāmo rājamaṇiḥ sadā vijayate rāmaṃ rameśaṃ bhaje | rāmeṇābhihatā niśācaracamū rāmāya tasmai namaḥ | rāmānnāsti parāyaṇaṃ parataraṃ rāmasya dāso'smyaham | rāme cittalayaḥ sadā bhavatu me bho rāma māmuddhara ||37||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
राजाओं में मणि के समान श्रीराम सदा विजयी हैं; मैं लक्ष्मी के स्वामी राम को भजता हूँ। राम द्वारा राक्षसों की सेना नष्ट की गई; उन राम को नमस्कार है। राम से बढ़कर कोई परम आश्रय नहीं है, मैं राम का दास हूँ। मेरा चित्त सदा राम में लीन रहे - हे राम, मेरा उद्धार करो!
रामं रामेति रामेति रमे रामे मनोरमे । सहस्रनाम तत्तुल्यं रामनाम वरानने ॥३८॥
rāmaṃ rāmeti rāmeti rame rāme manorame | sahasranāma tattulyaṃ rāmanāma varānane ||38||
अर्थ देखेंअर्थ छिपाएँ
"राम-राम-राम" इस नाम में ही मैं रमण करता हूँ, यह अत्यंत मनोहर है। हे वरानने (सुमुखी), रामनाम सहस्रनाम के समान ही फलदायी है।
Frequently Asked Questions
What is the Sri Rama Raksha Stotram?
The Sri Rama Raksha Stotram is a sacred Hindu devotional hymn (stotram) dedicated to Rama. VedKosh provides its complete text in Hindi and English with transliteration for regional readers.
What are the benefits of reciting the Sri Rama Raksha Stotram?
Reciting the Sri Rama Raksha Stotram with devotion is traditionally believed to invoke the grace of Rama, calm and focus the mind, and create an auspicious, sattvic atmosphere. It is practised as an act of bhakti (devotion) rather than for any guaranteed material outcome.
When should the Sri Rama Raksha Stotram be recited?
The Sri Rama Raksha Stotram can be recited during daily morning or evening worship of Rama, and especially on the deity's sacred days and festivals. A clean, quiet space and a steady, devotional mind are the main requirements.
अक्सर पूछे जाने वाले प्रश्न
श्री रामरक्षा स्तोत्रं क्या है?
श्री रामरक्षा स्तोत्रं राम को समर्पित एक पवित्र हिन्दू भक्ति स्तोत्र है। वेदकोश पर इसका पूर्ण पाठ हिंदी और अंग्रेज़ी में (क्षेत्रीय पाठकों हेतु लिप्यंतरण सहित) उपलब्ध है।
श्री रामरक्षा स्तोत्रं के पाठ के क्या लाभ माने जाते हैं?
श्री रामरक्षा स्तोत्रं का श्रद्धापूर्वक पाठ राम की कृपा का आह्वान करता है, मन को शांत व एकाग्र करता है और शुभ, सात्विक वातावरण बनाता है। इसे किसी निश्चित भौतिक फल की गारंटी के रूप में नहीं, बल्कि भक्ति-भाव से किया जाता है।
श्री रामरक्षा स्तोत्रं का पाठ कब करना चाहिए?
श्री रामरक्षा स्तोत्रं का पाठ राम की प्रातः या संध्या पूजा में, तथा विशेषकर देवता के पवित्र दिनों व पर्वों पर किया जा सकता है। स्वच्छ, शांत स्थान और स्थिर भक्ति-भाव ही मुख्य आवश्यकता है।
Updated for 2026
2026 के लिए अद्यतन